16.2.2026

Minulý týden jsme byli jednou chovatelkou fretek upozorněni na inzerát na bazoši, kde se hledá nový domov pro fretčího kluka chovaného ve venkovní voliéře. Zemřel mu majitel, a manželka se musí odstěhovat jinam, kam si freťáčka vzít nemůže. Celou situaci pomáhal řešit místní úřad. O freťáčka projevili zájem mladí lidé, kteří si ho chtěli vzít. Nicméně při převzetí je dost pokousal, museli navštívit lékaře. A tak freťák zůstal a místní úřad kontaktoval nás. Zcela správně předpokládali, že my si s freťáčkem budeme umět lépe poradit. A tak jsme dnes vyrazili na cca 200 km dlouhou cestu, abychom klučíka vyzvedli. 

To se podařilo. Žil sám v jedné místnosti, v domě, kde už nikdo nebydlel (paní už byla přestěhovaná v novém působišti), ale freťáčka chodila krmit. Klučík je to pěkný, statný, však naprosto nesocializovaný, nezvyklý na lidskou ruku, ruch domácnosti, jiná zvířata atd. Jako krmení měl granule a konzervy Propesko, jako pamlsek syrové vajíčko. Na to se ho paní snažila nalákat, abychom si ho mohli odchytit. No, naštěstí zapůsobila naše lososová pasta, která Ruprechtovi hned zachutnala. Tedy, síla jeho tělíčka a tloušťka krku měl troch překvapila, skoro jsem ho rukou neobejmula.. A tak chytala na 2x, ale povedlo se. 

Celou cestu domů byl Ruprecht naprosté zlatíčko, vůbec jsme o něm nevěděli. 

Slíbili jsme ještě původním zájemcům (pokousaným) lékařskou zprávu, že je Ruprecht po zdravotní stránce v pořádku, a po pokousání jim nic nehrozí, ale protože zrovna dnes počasí (déšť a sníh a teploty hluboko pod nulou) za moc nestálo, cesta nám trvala docela dlouho, a tak jsme veterinu již nestihli, takže vyrazíme zítra :-) 

Doma (v útulku) Ruprecht dostal k dispozici jeden výběh, aby měl volnost a mohl si co nejvíce zvykat na nové prostředí a postupně i na nás - lidi :-). Tak uvidíme, jak bude jeho pobyt u nás a socializace pokračovat :-)