Kuki se k nám dostala co cca roční, jelikož majitelé si původně vzali fretku od nás z útulku a k ní si ještě z množírny pořídili krásnou "stříbrnou", která však kousala jako divá, přestala jim jíst a prostě si s ní nevěděli rady. Dali ji k nám do prozatímní péče. Když byla fretka OK, snažila jsem se s nimi spojit, aby si ji vzali. Bohužel se z MB asi odstěhovali, dopis se mi vrátil nevyzvednutý a fretka tu zůstala. Následně jsem ji tedy dala do adopce, do nové rodiny, do Brna.  Bohužel Kuki v novém prostředí opět přestala jíst. Majitelé byli super, moc hodní mladí lidé, chodili s ní na zmíněnou veterinu, kde udělali veškeré testy, zdravotně fretka byla v pořádku. Prostě špatná psychika. Aby nezemřela, domluvili jsme se na vrácení k nám do útulku. Je to již přes 2 roky, a Kuki je spokojená u nás. A protože se bojíme ji dát znovu do adopce, aby se situace neopakovala, Kuki zůstává v útulku. Je to velmi oblíbená fretka mé 6ti leté vnučky, je to "osobnost", která nemůže být nikdy zavřená v kleci, ani ve výběhu, jelikož veškeré mříže vždy tak kouše, že si málem vyláme zuby. Ale je to zase taková fretka, která může běhat volně po celém domě, na zavolání přijde, nemá problémy s kočkami, se psy, s nikým. Je to prostě osobnost a je úžasná.