Všichni ho známe - proslulý obraz Leonarda da Vinci Dáma s hranostajem.... podle velikosti zvířete však nejde o hranostaje, nýbrž o fretku albína, která už v roce 1481, kdy nejspíš obraz vznikl, byla oblíbeným domácícm mazlíčkem v nejvyšších kruzhích italské aristokracie....
Právě fretci albínci byli jako první fretky vyšlechtěné k užitku člověka - na tzv. fretkování, tedy k lovu králíků..ještě na počátku 20 století se takto fretky používaly.. náš soused myslivec to pamatuje "na vlastní kůži".... hodně byly z tohoto důvodu rozšířeny v Rakousku a dokonce i Austrálii, kam byly dovezeny na lov nekontrolovaného rozmnožení divokých králíků... No řekněte, které jiné zvíře se bezhlavě vrhne do díry, a protáhne své podlouhlé a ohebné tělíčko do králičí nory.. no a na druhé straně už jen stáli myslivci s puškami ....
Další velké plus si fretka zapsala do deníčku 29.července 1981. A proč? Díky ní viděl svět svatbu s Dianou... Fretčí oblíbená činnost je všude lézt.. a právě její protažení potrubím zprostředkovalo televizní přenos prince Charlese s princeznou Dianou!... ještě v dobách, kdy nevlídné počasí nad kanálem La Manche mohlo výrazně ovlivnit kvalitu přenášeného televizního signálu, pomohly fretky zajistit, ab přímý přenos ze svatby byl kvalitní a nerušený... Technici navrhli televizním společnostem, že přenos signálu na kontinent zajistí cestou, která zaručuje obrazovou kvalitu i ve chvíli, kdy se u doverských útesů budou ženit všichni čerti - a sice kabelem... Jenže, pokládat nový kabel na mořskké dno kvůli jediné události se zdálo příliš drahé... Ukázalo se jako výhodnější vsunout televizní přenosový kabel do již existujících rour v moři... ale jak??? Někdo - neví se sice kdo - byl to však nejspíše chovatel nebo obdivovatel fretek - přišel na spásnou myšlenku... přivázat konec kabelu (resp. provázek) na hbité tělíčko fretky a tu pustit do roury, v níž byly již vedeny jiné kabely (telefonní např.). A tak... se vše povedlo a fretka má další historický prim :-)
a v překladu jeden z nejzajímavějších článků o fretkách:-)
Fretka je platným členem lidské společnosti již něklik tisíc let.. Důvody jejího chovu se postupně mění, v minulosti od zvířete k užitku do současnosti – kdy je fretka předvším domácím mazlíčkem. Fretka byla a je pro svou povahu a užitečnost postupně oceňována ve velké části světa.
Fretka (Mustela putorius furo), „vznikla“ domestikací tchoře v západní a východní Evropě. Tchoř stepní (Mustela eversmanni) z východní Evropy a tchoř tmavý (Mustela putorius putorius) ze západní Evropy jsou si velmi podobní kostrou, stavbou těla. Fretka se může křížit a produkovat plodná potomstva s některým z těchto druhů tchoře.
Jméno Mustela je latinský původ termínu MUS pro myši. Zvířata v rodu Mustela patří lasice a další "lapači myší". Putorius je z latinského putor, což znamená zápach a myslí se jím pižmový zápach fretky. Furo pochází z latinského furonem a znamená "zloděj". Takže tu máme "páchnoucího zloděje, který loví myši". A že to tak je, to dokazuje fretka sama.. Dnes užívané slovo fretka s největší pravděpodobností pochází z latinského furo nebo italské furone se stejným významem "zloděje".
V současné době se hodně diskutuje, ze kterého druhu tchoře vlastně fretka vznikla.. Byly provedeny studie, srovnávající strukturu lebky, zbarvení srsti a chování všech třech druhů. Bohužel je málo archeologických důkazů o tom, kdy přesně fretky byly domestikované a jakou cestou se „usadily“ v Evropě. To snad proto, že jejich malé kosti se rychle rozkládají nebo proto, že archeologové dříve přehlíželi jejich pozůstatky jako nevýznamné a nezaznamenala se tedy tato zjištění. Někteří navrhnou, že předkové fretek pocházejí z domácích fretky v severní Africe a následně se rozšířili do Evropy s invazí Normanů. Mnozí vědci věří, že šíření fretek po Evropě bylo doprovázeno šířením králíků, které fretky lovily, jak dále uvidíme v článku - historické využití fretky.
EVIDENCE domestikace
Silný důkaz o tom, že zvíře je skutečně domestikováno, je, že si zachovává některé charakteristické vlastnosti mláděte druhu. To se děje prostřednictvím šlechtění a zvíře se stává více poslušné, poddajné a je ovladatelné člověkem. Byly udělány rozsáhlé studie zkoumající rozdíly v chování mezi divokými tchoři a fretkami, které jistě prokazují změnu v chování. Obecně lze říci, že fretky vykazují menší strach z člověka a menší strach z neznámého prostředí, než tchoři. Kromě toho fretkám trvalo déle si zvyknout na opakující se hluk, jemuž byly vystaveny, než divokým fretkám. Toto chování fretek je důkazem o jejich domestikaci.
Je zajímavé vědět, že pokud jsou lidmi mláďata tchoře divokého odebrány od matky ještě před otevřením očí, vryje se jim toto do paměti a stanou se relativně krotkými.. Mohou zůstat krotké, pokud bude kontakt s lidmi pokračovat. Na rozdíl od norka a lasičky, kteří i když jsou vychovávány lidskou rukou, mohou zůstat krotné po krátkou dobu, ale obvykle se stanou v dospělosti znovu divokými. Toto poddajné chování fretky na lidskou ruku může být klíčem, proč fretky mohou být domestikovány.
historické využití fretky
Fretka - jako zvíře byla zmíněna řeckými autory Aristophanes v roce 450 př.n.l. a Aristotelem v 350 př.n.l. Odkazy jsou nejasné, protože přesný popis zvířete chybí. Někde mezi roky 63 př.nl a 24 našeho letopočtu autor Strabo (poznámka: Walafrid nebo také Walahfrid Strabo (či Strabus, tedy Šilhavý) (808 - 18. srpen 849) byl svébský (švábský) mnich a teologický spisovatel.) , zaznamenává mor králíků na Baleárských ostrovech ve Středozemním moři, který byl příčinou hladomoru. Popisuje libyjské zvíře, které byl vyšlechtěn pro účely lovu, mělo náhubek a pouštělo se do králičího doupěte. Toto zvíře, které je chováním vypadá jako fretka, způsobí, že králík prchne z doupěte, u které byli připraveni k jeho odchytu muži a psi. Tato praxe nese nápadnou podobnost k praxi fretkování, které se odehrává v Evropě po staletí. Pliny v letech 23-79 a Isidore Seville v roce 600 také zmiňují používání fretek k lovu králíků. Fretky mohou také být drženy v domácnostech pro kontrolu hlodavců, ale většina odkazů týká fretek a králíků. Blízký příbuzný fretky, mongoose (což je asijská/indická obdoba fretky) byl používán častěji k lovu hlodavců a hadů řízení a je stále užíván i v dnešních dnech ve svých původních oblastech. Tyto první odkazy na fretky vedly k hypotéze, že fretka pochází z oblasti Středozemního moře, ale stále není dostatek důkazů pro určení této hypotézy.
Fretky byly pravděpodobně přivezeny do USA v osmnáctém století loděmi, které je vezly jako krysy… Navíc, někteří kolonisté si přinesli fretky jako společníky lovu.. Začátekem 19tého století byly fretky dováženy desetitisíci lidmi, a byly používany jako být používány jako hubitelé havěti. Byly používány na hubení králíků, mývalů, syslů, krys a myší. Jejich kořist obvykle prchala v přítomnosti "vůně fretky", a tak bylo potřeba několik fretek k ochraně stodoly, skladišť a sýpek. USA podporuje používání fretek k derazizaci. Pokud byla vaše farma zamořená, mohli jste zavolat ferretmeistera, aby přišel a vypustil fretky na váš majetek.Fretky se daly do hledání a ničící misi a pak lidi a psi, většinou teriřiy, umístěni kolem oblasti, zabíjeli škodlivou havěť, která se pokoušela utéct. Některé firmy jednoduše udržovaly vlastní kolonii fretek pro tento účel. Při zavedení chemického hubení hlodavců fretky nebylo více potřeba tuto „fretčí hlídku“ a tato praxe vymizela.
Chov kožešinových zvířat si nikdy neudržel silnou pozici ve Spojených státech a lov s fretkami byl postaven mimo zákon ve většině států ve dvacátém století. V polovině dvacátého století byly fretky Američany ochotně přijaty jako domácí zvířata, a to je i nadále první role fretky v USA dnes. Momentálně ve Spojených státech nejsou žádné divoké populace frete. Fretka je předstanovována pouze jako domácí mazlíček a ne jako divoký tchoř.
Následuje výčet několika historických a moderních využití fretek:
Lov králíků - Jak již bylo uvedeno, toto bylo pravděpodobně jedno z prvních historických využití domestikovaných fretek a možná i hlavní důvod pro jejich domestikaci. Použití fretky k lovu králíků se běžně nazývá fretkování. Fretky byly používány jak pro řízení králičí populace, tak jako prostředek k získání potravy pro lidi. Fretku není potřeba trénovat, protože, protože mají přirozený požitek z norování a hledání kořisti. V dávných dobách byly použity náhubky, aby se zabránilo fretce zabití a požírání králíků v podzemí a následného usnutí. Existuje také důkaz, že některé staší civilizace fretkám před lovem svazovaly horní a spodní ret nebo umístili kovový kroužek, který držel rty. Naštěstí náhubky se dnes nepoužívají, ale někdy se používají kšírky s dlouhým vodítkem . Tyto způsoby jsou potřebné zřídka, protože když se králík cítí příchod fretky, uprchne dříve, než může být chycen. Před vypuštěním fretky do králičí nory jsou tyto pokryty sítí. Síť uzavírá okolí králíka, který se snaží uniknout. Alternativou jsou psi, jako teriéři nebo voříškové. Pes, který má chrtí krev, pronásleduje králíka nebo lovec králíka střílí. Světlejší barvy fretek jsou preferovány, protože jsou lépe vidět a dají se lépe po lovu odchytit. Fretkování je stále praktikováno v některých oblastech světa.
Přepravci – anatomie fretek a ochota proběhnout skrz tmavé tunely udělala z fretek ideál pro přepravu kabelů skrz dlouhé trubky. Naftaři v Severním moři, telefonní společnosti, kamerové štáby a lidí pracujících na tryskových letadlech používají fretky pro tento účel.Fretka má na sobě postroj, na který je připojeno dlouhé tenký nylonové lano.Nylonové lanko je pak připojeno ke kabelu, který je nutno protáhnout potrubím. Používáním mechanického zařízení k tomuto účlu překonalo fretku jako přepravce.
Ferret Legging – fretka v nohavici - to je hloupý anglický hospodský sport, který zde byl po celá staletí, ale naštěstí už není běžný. Soutěžící si musely svázat nohavice pevně kolem kotníků, pak se do kalhot umístily 2 fretky, které mají plnou sadu zubů, a nakonec se kalhoty svázaly u pasu. Pokud se fretka zakousne, kalhoty mohou být uvolněny z venkovní strany. Vyhrává osoba, která uderží fretky v kalhotách nejdéle. V roce 1983 72-letý muž Yorkshire odolal fretkám po dobu 5 hodin a 26 minut.
Biomedicínský výzkum - Fretky staly předlohou pro biomedicínský výzkum ve dvacátém století. Jedním z jejich prvních použití se pro studium lidského viru chřipky, na který jsou citlivé. V současné době jsou používány v oblasti virologie, toxikologie, farmakologie, reprodukční fyziologie, endokrinologie, fyziologie, teratologie, a anatomie. Jeden z vedlejších produktů jejich použití v lidském výzkumu byl ohromný růst v našem chápání anatomie fretky, fyziologie a onemocnění fretek. Biomedicínské použití fretek je největší ve Spojených státech díky přítomnosti velkých zařízení chovu fretek, které mohou produkovat zdravé fretky ve velkých množstvích. Ostatní země mají nedostatek těchto zařízení, a tak fretky nejsou používány tak často. Bohužel, nebo ne, tyto chovatelské zařízení produkují největší procento fretek používaných také jako domácí mazlíčky.
O tom, že jsou fretky i dnes využívány na výzkum, vypovídá i článek z listopadu 2011:
Virus schopný vyhladit polovinu lidstva stvořil nizozemský vědec
Společník - zdaleka nejběžnější použití fretky dnes je společník. Jsou malé, snadno se udržují, jsou zábavné a citlivé osobnosti. Fretky jsou chováni v ohromujícím množství barevných variant a nyní je k mání i dlouhosrstá fretka. Organizace fretek se zaměřují na péči fretky jako domácího mazlíčka a jako mazlíci se objevily po celém světě. Oddaní vlastníci fretek navštěvují fretčí výstavy, kde jejich mazlíci soutěží v takových oblastech jako barvy, nejlépe oblékaná fretka, soutěž zívání a soutěže zahrnující tašky a dlouhé trubky. To je snad příhodné po její pracovní historii pro lidi, když fretky nyní mohou strávit život v luxusu jako milí společníci!
a něco málo z doložených obrazů fretek v historii lidstva:
Existují záznamy, že Frederick II, svatý římský císař Frederick II používal fretku v roce 1245.
Rukopis "Livre de Chasse" Gastona Phebuse, Comte de Foix, který vládl v jižní Francii a severním Španělsku kolem 1387 ukazuje fretkování. Na obrázku můžete vidět zachycenou scénu, jak fretkování probíhalo..
Níže je obraz královny Alžběty I. se svou fretkou
Lov králíků s fretkami – kolem 1460
Ženský lov králíky fretkami - Queen Mary Psalter
rok 1316-1321
Přibližně ve stejnou dobu v Asii v roce 1221, Čingischán používá fretky k lovu.
Výroba kožešiny - Fretky byly chovány pro produkci kožešin po staletí v Evropě a na začátku 19tého století bylo vynaloženo úsilí na vytvoření této praxe ve Spojených státech. Divoké zbarvení fretky bylo často preferováno a je pravděpodobné, že se vynaložily značné částky na jejich chov znovu ve volné přírodě, aby divoký evropský tchoř si udržel jednotnost a kvalitu srsti. Kabát vyrobený z fretčí kůže se nazývá tchoří plášť. Naštěstí praxe chovu fretek pro jejich kožešinu se stávalo méně běžné a nakonec zaniklo úplně.
Deratizace - Je pravděpodobné, že fretky byly také používány k deratizaci v okolí domů, krátce potom, co byly domestikovány. Malí savci a ptáci tvoří většinu potravy volně žijících fretek a pokud to bylo dovoleno, lovili je i v domácnostech. Jak již bylo zmíněno, v nedávné době byly fretky používány k deratizaci hlodavců kolem stodol a sýpek a na evropských a amerických lodích. Massachusettské koloniální námořnictvo, které bylo založeno 29.12.1775, bylo obnoveno v roce 1967 a v roce 1986 veřejně oznámilo, že fretka je jich oficiální maskot. Výňatek ze slavnostního projevu poukazuje, jak je důležité mít fretky na těchto lodích. "V současné době, kdy je vše ze dřeva, je velmi častá nezvaná populace hlodavců na palubě lodi. ... Psi byli zcela neúspěšní jako kočka a kromě toho jejich štěkot budil jak kapitána tak posádku lodi. Kočky byly velmi preferofnaé před psy, ale nebyly schopné lovit myši v mnoha úzkých otvorách a průchodech na palubě lodi, takže se hodně myším podařilo uprchnout, než byly chyceny. ... Ale jednomu zvířeti nemohli potkani a myši uniknout ... bez ohledu na to, kde se snažily schovat ... bez ohledu na to, jak malý byl otvor ... byli odsouzeni k záhubě! Toto zvíře bylo jedním z nejlepších přátel člověka a zcela nebojácné. Byly velmi žádány na palutě lodí koloniálního námořnictva, a nosily štěstí, některé posádky měly fretku jako maskota a přítele. "
Využití fretek
jak se dostaly do USA?
V nedávné minulosti došlo k významnému snížení počtu použití fretek pro lov králíků, pro deratizace, nebo pro účely produkce kůží, a jsou nyní více běžně chovány jako domácí mazlíčci. Fretky jsou v současné době chovány jako domácí zvířata v Jižní Africe a Japonsku, stejně jako ve většině Evropy.
Králíci byli dovezeni do Austrálie původními britštími přistěhovalci z těcho samých důvodů a se stejnými následky jako na Novém Zélandu. Fretky byly pak vypuštěny ke zvládnutí situace. Nicméně, v Austrálii, fretky nebyly schopny vytvořit volně žijící společenstva pravděpodobně z důvodu rozdílného klimatu a také kvůli skutečnosti, že zde mají predátory jako lišky, divoké kočky, dingo a jestřáby.
V roce 1860 kolonizátoři dovezli na Nový Zéland ke hrám zvířata, včetně králíka. V letech 1870 králíci ničili krajinu, protože neexistovali žádní přirození nepřátelé, které by udržovali počet králíků na Novém Zélandě. Pět fretek bylo vypuštěno v roce 1879, aby udržovaly populaci králíků. Tento čin byl následován vypuštěním tisíců fretek v letech 1882 až 1886. Hranostajovéj a lasice, kteří jsou blízkými příbuznými fretky, byly vypuštěny také. Fretky se staly divokými (aby mohly žít v divokých podmínkách) v koloniích na Novém Zélandu, které bylo výsledkem ne vymýcení králíků. Ale vyústilo ne ve vymýcení králíků, ale bylo jednou z příčin snížení počtu rodilých ptáků. Fretky byly schopné úspěšně žít ve volné přírodě, protože klima na Novém Zélandu je ideální, a fretky neměly žádné predátory, než lidi. Mnoho ptáků na Novém Zélandu jsou nelétaví, a tak hrozilo jejich vyhubení, když země bude obydlena takovým predátorem jako je fretka. Fretky nejsou jediným faktorem při vyhubení těchto druhů, ale jejich příčina na tomto je značná. Současný odhad počtu divokých fretek na ostrovech Austrálie a Nový Zéland je kolem jednoho milionu.
To se zdá být jasné, že všude, kde byly králíci, byly fretky.Evropský králík, který je mimochodem také předek našeho domácího králíka, se zrodil na Pyrenejském poloostrově, v oblasti Španělska a byl zde chován v zajetí po dobu nejméně 2000 let. Králíci byli úmyslně přinešeni do severní Evropy a nyní, jak se zdá, že fretky byly přinešeny spolu s nimi.
Od 12. století se fretky rozšířily do Německa a tady vznikají příběhy, že že Čingischán mohl používat fretky v Afghánistánu v roce 1221. První zmínky z Anglie jsou již z roku 1223 a znovu v roce 1281, kdy byly fretky zmíněny jako součát královského dvora. Další zajímavé útržky informací z Anglie ke konci 12 a ke konci 13 století zahrnují i skutečnost, že člověk potřebuje roční příjem čtyřicet šilinků, aby mohl vlastnit fretku a že fretky byly ve vlastnictví vysokých církevních hodnostářů. King Richard II vydal v roce 1384 dekret, který dovoluje jednomu z jeho úředníků lovit králiky fretkami a znovu v roce 1390 zakazuje používání fretek v neděli. V roce 1551, Gerner v Curychu popsal první albínskou fretku jako "barevné vlny potřísněné močí". Od této doby existuje ve středověké evropské literatuře stále více důkazů, že se fretky používaly na lov králíků. Fretky byly také používány pro účely produkce kůží, přestože toto vypadalo méně populární až do 20. století. Navíc, pravděpodobně přinejmenším v 18tém století byly fretky používány na lodích ke kontrole hlodavců, kteří byly tak rozšíření. Je také velmi pravděpodobné, že několik lidí v minulosti také používali fretky jako mazlíčky a chovali tyto malé tvory pro jejich čistě pro jejich společnost. Je jasné, že fretky byly používány jak na lov králíků, tak jako udržování stavu škůdců a také na sport. Existují důkazy, že římští vojáci běžně používají fretky při lovu králíků. Fretky se rozšířily na severní evropský kontinent během rozšíření římského imperia, a někdo se domnívá, že se mohly šířit během invaze Normanů.
Vir schopný vyhladit polovinu lidstva stvořil nedávno nizozemský vědec Ron Fouchier modifikací viru ptačí chřipky. Chtěl o svém výzkumu zveřejnit podrobnou zprávu, ale mnozí epidemiologové podle serveru Science Insider nyní naléhají, aby jeho údaje a informace zůstaly pro širší vědeckou veřejnost utajeny, protože by mohly být snadno zneužity.
čtvrtek 1. prosince 2011, 18:54
Chřipka je sezónní nemocí, která každoročně postihuje milióny lidí, ale počet jejích obětí není vysoký. Ptačí chřipka, která se objevila v mutaci přenosné na lidi v roce 1997 je mnohem nebezpečnější, ale vzhledem k tomu, že se přenášela především při kontaktu s ptačí krví, bylo nakaženo dosud jen na 600 lidí. Polovina z nich ale nemoci podlehla a kvůli prevenci bylo vybito na 400 miliónů kusů drůbeže. Ptačí chřipka se zatím nedokázala šířit z člověka na člověka.
Uměle vylepšený virus H5N1 Rona Fouchiera je násobně nebezpečnější díky tomu, že se šíří vzduchem. Nepotřebuje tedy krev jako ptačí chřipka, nebo kapénky jako běžná chřipka, a může se tak šířit mnohem rychleji a na větší vzdálenosti. Ukázaly to i pokusy na populaci laboratorních fretek, a všechny viry přenosné mezi fretkami dosud byly schopné přenosu mezi lidmi. Teoreticky by mohl v případě rozšíření způsobit pandemii ohromného rozsahu.
Nenapadá mě jiný patogenní organismus, který by byl tak děsivý, jako je tento.Paul Keim, epidemiolog a odborník na antrax
"Tohle se nemělo nikdy stát, neměl na tom pracovat," prohlásil rezolutně molekulární biolog Richard Ebright z Medicínského institutu Howarda Hughese, který se v USA zabývá otázkami biologické bezpečnosti.
Fouchierův výzkum se proto stal novým motorem debat o možnostech zneužití vědy, i o tom, nakolik by se vědci měli do takových projektů pouštět. Fouchier obhajuje svůj výzkum tím, že je lepší znát mechanismu, jakým mohou viry zmutovat do mnohem nebezpečnějších forem. Otvírá se tak i cesta k hledání účinných léků.
„Nenapadá mě jiný patogenní organismus, který by byl tak děsivý, jako je tento,“ komentoval Fouchierův výzkum Paul Keim, předseda amerického Národního vědeckého poradního výboru pro biologickou bezpečnost, který nyní posuzuje zprávy o obou výzkumech. Keim, který pracoval řadu let na výzkumu antraxu, dodal: „Ve srovnání s tímhle není antrax vůbec děsivý.“
Výzkumy, jako je ten Fouchierův, jsou podle experta na chřipku Michaela Osterholma důležité. Jako člen poradního výboru, který posuzuje rizika související se zveřejněním takové práce, navrhuje vynechat některé klíčové body. „Nechceme dát špatným hochům do ruky plánek,“ řekl Osterholm, který řídí Centrum pro výzkum nakažlivých chorob při University of Minnesota. S tím souhlasí i Fouchier, který se s žádostí o posouzení výzkumu na americký výbor obrátil sám poté, co o všem diskutoval s nizozemskými kolegy.
Mnozí vědci v této souvislosti upozorňují, že by měla existovat respektovatelná mezinárodní instituce, která by posuzovala rizikový potenciál různých výzkumů ve světě a zároveň by neohrozila svobodu bádání a šíření poznání.
************************************************************
Korky - :-)