Charakteristický fretčí pach jsme si zvykli spojovat především s análními žlázkami. Proto byly po dlouhá léta fretkám drženým v bytě tyto žlázky chirurgicky odstraňovány. Někteří majitelé fretek žádají tento zákrok od svého veterináře i dnes, kdy to již zákon nedovoluje. Jak je to tedy s pachem fretek a jak se mu dá čelit?

Anatomie a fyziologie

Párové anální žlázy jsou u fretek uloženy po stranách konečníku. Mají oválný tvar a jejich velikost je přibližně 1,5–2 x 0,5 cm. Téměř celé jsou obdány svalem – vnějším svěračem řitního otvoru. Vývod anální žlázy ústí do konečníku v těsné blízkosti análního otvoru.
Fretky patří mezi savce s velmi rozvinutými čichovými schopnostmi. Na čichovém rozpoznání pohlaví, individuality, reprodukční fáze a sociálního postavení se však podílejí i další zdroje pachu, jako jsou moč, trus a další mazové a pachové žlázy umístěné v oblasti obličeje a na těle.
Složení sekretu análních žláz se neliší jen mezi pohlavími, ale i mezi jednotlivými jedinci. Obsah análních žláz je u fretek složen z 26 různých látek. Jedná se zejména o thietany, dithiolan a indol. Zapáchající substance sekretu análních žláz pochází ze specifických sloučenin síry, které jsou typické pouze pro fretky. Podobně specifické složení má také moč a sekret ostatních pachových žláz, které jsou zodpovědné za typický zápach (vůni) fretek. Každá fretka má svůj individuální zápach, který se s věkem a se zdravotním stavem jedince může měnit.

Obrana

Jednou z obranných reakcí fretek je vypuštění zapáchajícího sekretu análních žláz. K tomuto způsobu obrany se fretka uchyluje při napadení jiným zvířetem, při bolestivých podnětech nebo při jiném typu domněle nebo skutečně vážného ohrožení.
Nejčastěji se setkáváme s „vypuštěním“ obsahu análních žláz u mladých nezkušených fretek, které podrážděně odpovídají na nové neznámé stimuly včetně hlasitých zvuků. Před vlastním vypuzením zapáchajícího obsahu však většinou dává fretka najevo svou nespokojenost nahrbeným postojem, naježením, otevíráním tlamky a syčením. Již při těchto příznacích by měl majitel na fretku mluvit klidným hlasem, pokusit se ji uklidnit a přemístit do klidného prostředí (do její ubikace, překrýt ručníkem) nebo odvedením její pozornosti např. na oblíbenou hračku. Chytání do ruky může u mláďat obrannou reakci urychlit.
Setkali jsme se však i s jedincem, který uvolňoval pachové žlázky z radosti z příchodu majitele. V tomto případě bylo nutné fretku postupně odvykat na přehnané vítání.

Redukce celkového zápachu

Podle Zákona na ochranu zvířat proti týrání v plném znění je již chirurgické odstranění análních žláz zakázáno. Navíc se na celkovém zápachu fretky anální žlázy podílejí minimálně. Vzhledem k hormonálnímu ovlivnění vlastního zápachu fretek (zejména samců) je vhodné provést kastraci, která omezí zápach zhruba o 50–90 % již během následujících čtyř týdnů po zákroku. Použití parfémovaných šamponů pro omezení zápachu není vhodné. Po vykoupání totiž začne fretka produkovat větší množství kožního mazu a následně může zapáchat dokonce více než před vykoupáním.

Nemoci análních žláz

Z nemocí análních žláz se setkáváme nejčastěji s jejich impakcemi (ucpáním) a s následným zánětem (obr. 1). V těchto případech dochází k jednostrannému nebo oboustrannému zvětšení, které je viditelné jako dvě oválné masy v oblasti konečníku. Jedním z prvotních příznaků je bolestivost při kálení a řidší trus někdy s příměsí krve. V uvedeném případě je nutné fretku uvést do inhalační nebo injekční anestezie a žlázky uvolnit, evakuovat jejich obsah a případně aplikovat antibiotika. Z neoplastických změn análních žláz se vyskytují adenokarcinomy a karcinomy skvamózních buněk.

MVDr. Vladimír Jekl, Ph.D., MVDr. Karel Hauptman, Ph.D., Prof. MVDr. Zdeněk Knotek, CSc., Klinika chorob ptáků, plazů a drobných savců FVL VFU Brno, www.vfu.cz
Zvířata a zdraví 1/2009